A pokud jde o původní otázku:
Myslím, že záleží na typu člověka. Někdo si všechno moc bere, takže z povedeného porodu má orgasmus a z nepovedeného depresi. Někdo je realista, tak řeší spíš výsledek (tj. miminko) a porod bere jen jako "nepříjemnou" cenu za to, že může mít miminko u sebe.
Jsem toho názoru, že spousta psychických problémů vzniká z přehnaných očekávání. Když holka slyší, jaká je porod krása, jak si to někdo užil, jak to všechno hladce krásně šlo (byť třeba bolestivě), jak je to strašně významná událost, jak to může dítě ovlivnit na celý život a podobně, tak pak má nereálný představy a nároky. A ty se málo kdy podaří dostatečně naplnit. A pak si např. holky vyčítají, že porodily císařem (když to jinak nešlo), že došlo k nějaké komplikaci a tak.