Pawllo,
to je taky taková zvláštně zakořeněná představa, že děti, které nejsou "plácány" a "úkolovány" vyrůstají jako dříví v lese.
Moje matka např. nechápe, proč se syna ptám, co chce k obědu. Podle ní mají děti jíst to, co je. Podle mne je výchova formou direktiv minimálně kontraproduktivní, protože nestojím o to, aby z mého dítěte vyrostl poslušný trouba, co drží hubu a krok. Copak bude někdy v dospělosti nucenej jíst něco, co nechce, na co nemá chuť? Co je špatnýho na tom dát najevo třeba na návštěvě, že něco nejím, protože mi to nechutná?
A to je jen jeden z mnoha příkladů.