Mě se zdá naprosto normální. Jen by ses měla smířit s tím, že máš temperamentní dítě. Obě moje děti jsou takové. S věkem se trochu zklidňují, ale nikdy nebyli a nebudou takové ty děti, co sedí v klidu u činnosti. potřebují rozruch, pohyb, akci.
Zamysli se, zda-li je někdo v rodině takový.
Já se u dcery radila s psycholožkou a ta mi řekla, ať si uvědomím, jaká jsem povahově já, že se to může dědit. A je to fakt. Jsem dost aktivní, takže děti to mají po mě. Manžel je naopak kliďas, ale děti se v tomto pomamily. Vyhovuje mi to.
Jinak některé věci fakt věkem vymizí nebo se aspoň zmírní. Možná bych jen důsledněji trvala na nějakých pravidlech např. při jídle. Jí se, neleze se po stole. Až dojíš, tak si lez. To samé u pohádky. Když už se mermomocí musí dívat, tak ať se dívá, byť třeba jen 10 minut. nekoukáš se, vypínám.
Syn tyhle lezecký výcviky taky zkoušel, ale velmi rychle pochopil, kdy je mu to přáno a kdy ne.

Ale jinak, je to zdravý šikulka, měj z něj radost a dopřej mu tu akci