Je otázka, co přesně to je trest. Jasně, že když jsou nějaké přirozené důsledky, je to lepší, ale když nejsou, musí být trest.
Když moje dítě mojí návštěvě řekne, že je blbá a dělá to opakovaně i přes moje upozornění, že takhle se u nás doma nemluví a mluvit nebude, tak holt musí být zavřené (nikoli zamčené) ve svém pokojíčku, kde zuří.

U dcery trestání potřeba nebylo. To že neuklidí pokojík, jak jsme se domluvily, považuji za zapomnětlivost plynoucí z jiného žebříčku hodnot. Nicméně uklidit ho tak jako tak musí.