Niko: Já myslím že tohle se dá nějak zvládnout-
na jednu stranu nikdy nebudeš mít to, co tu spousta ženských považuje za "samozřejmost"- to, že se chlap podílí na domácnosti-
na druhou stranu- můžeš si to zařídit tak, aby ti to zas tak moc nevadilo, nebo se to vykompenzovalo tím dobrým, co jsi tu popsala.

Ale podle mého- k tomu aby tě poslouchal, bral vážně
(pokud to má tak že "ženské se přeci starají o domácnost a děti",
tak to má určitě i tak, že : "ženské stejně furt něco mají a furt remcají")
K tomu aby to remcání bral vážně musíš mít silnější pozici-
mít řidičák, nebýt na něm závislá finančně, mít aspoň nějaké vlastní peníze...
Časem, až nebudeš na mateřské, bylo by dobré abyste nebydleli s jeho mamnkou-
takhle má pořád pocit že on je dítě, které má nárok aby se o něj máma (nebo obecně ženské) staraly...

Na volném čase kerý bys měla pravidelně se zkus domluvit s tchýní (ostatně, když vychovala sobce, tak není nefér chtít, aby ti pomohla- jsou to výsledky její výchovy, s čím bojuješ)