Náš mladej - druhák - přišel včera taky pozdě ze školy. Vyučování končilo v 11:40, pak jde na oběd a domů. Cesta trvá hooodně pomalou chůzí cca do 10 minut. A milostpán si to přihasil až ve dvě. Právě jsem s prostředním a miminkem vyrazila ho hledat, potkali jsme se před barákem. Ani přes pr*el nedostal, páč jsem měla obavy, že se z toho stresu neudržím a ublížila bych mu. Takže nesměl koukat na telku, počítač má zakázanej na měsíc už z minulýho týdne za to, že na mě držkoval. A měl jít ke kamarádovi, tak pochopitelně zaracha. Hned poznal, že je zle ještě než jsme došli těch pár kroků zpátky domů. V cukuletu zaplul do pokojíčku, za chvíli mi přišel nahlásit, že má hotový úkoly a připravený věci a šel si pokorně uklízet. Evidentně asi poznal, že to bylo přes čáru, a to jsem ani neječela, nějak jsem nebyla ve stavu, že bych ho dokázala pořádně sprdnout. Samozřejmě taky za to "nemohl", prý ho zdržela Bára