Zjistila jsem, že v hodně vypjatých situacích obvykle reaguju rychle a efektivně. Tj. první, co udělám je, že řeknu něco v šoku jako Ježiš Marja, sakra atp a pak už hned mozek jede a vymýšlí plán... A ano, volám boží jméno nadarmo
Příklad: jeli jsme vodu se školou(třídní bych za ten nápad nejradši ukřižovala-rozhodla, že pojedeme dál a blesky bouchali cca 10m od nás), málem jsme se utopili, šílená zima, divoká řeka(blesková povodeň), zadačka s nervama pytli a brečela a volala maminku... Tak jsem se obrnila a začla makat i za ni...
Myslím, že nevěřící člověk na boha myslet nebude- já tedy...prostě nemyslím na nic jiného než na konkrétní situaci a jak z ní ven.