Bratr biolog a ekolog mi vysvětlil, že vymývání nádob zatěžuje životní prostředí hůře, než vyhození plastového obalu do směsného odpadu. Příprava pitné vody spotřebované na vypláchnutí zatěžuje přírodu více.

Takže nevymývám rozhodně lahve od oleje, ty hážu do směsného. Stejně tak kelímky od jogurtů.
Aviváž nepoužívám (dávám ocet nebo kyselinu citronovou).
Ale třeba lahve od šamponů vymyju vždy při posledním mytí vlasů, kdy do lahvičky přileju vodu, protřepu a použiju. To dělám primárně kvůli úspoře šamponu, ale lahvička je tím pádem vymytá a jde do tříděňáku.

Etikety není důvod loupat.

Papír - do papíru nepatří věci z hodně recyklovaného papíru - třeba ruličky od toaleŤáku nebo kuchyňských utěrek. Prý nelze recyklovat věčně a tohle se z toho musí ručně vybírat. Jinak do papíru není problém třeba sáček od mouky, troška mouky v tom nijak nevadí.

Sklo - etikety opět nevadí, ale velmi vadí cokoli kovového! Takové ty kovové šroubovací uzávěry, ze kterých zůstane pásek na hrdle lahve, zničí celou várku skla (otec pracuje ve sklářství a navrhoval mimo jiné i nějakou pec pro recyklované sklo, tohle je prý fakt děsné a musí se to pečlivě ručně přebírat).

Nápojové obaly patří do speciálního kontejneru pro nápojové obaly - je oranžový.