Já odsuzuju nevěru jako takovou a taky nevěru s následky. Z morálního hlediska v tom nevidím velký rozdíl.
A chtěla bych umět být tak velkorysá, abych oboje za určitých okolností uměla odpustit.
Jako jasně, je to podraz. Ale když tady kolikrát čtu o tom, jak se na vztahu musí pracovat, odpouštět si kdovíco a vydržet kdovíco… tak nevěra (i s následky) mně přijde víc lidský úlet než třeba domácí násilí a jiné lahůdky. Spíš to většinou vyznívá tak, že odpouštět by měla víc žena.