on má stále pocit,že mu ubližuju já
když jsem se ho ptala, proč teda se mnou je, tak řekne, že to taky nechápe-ironicky
ono naše hovory nemají žádný smysl, nejsou ani málo konstruktivní a vlastně to ticho je lepší:-(, protože u každé věty mám strach, co se zase dozvím o sobě, a ta bolest, že vytáhl další "mé" a špinil - použije i to, že ví, že se cítím málo milovaná mámou (nediví se jí), že jsem nemožná v sexu ( a proto se mnou nespí), ...a v dalších dnech to popře s tím, že lžu...
Ani to nemá smysl vypisovat, ono to tady bude působit, že mi přeskočilo a sbírám hlouposti, ale takhle to opravdu je.