Situace byla taková, že jsem se s oběma holkama domuvila, že se mě dcera musí zeptat, jestli smí Liduška k nám. Nevadí mi, když jde na návštěvu. Když je venku škaredě, tak je tu skoro každý den. Holky nechodí většinou dveřma, ale lezou oknem ze zahrady do obýváku, do ložnice nebo do koupelny. Dveřma je to nezajímavý prostě. Vadí mi, když mi vlezou do koupelny jak velká voda a já zrovna lezu nahá z vany. Tak jsem se s nima domluvila, že se musí dcera nejdřív zeptat, jestli může Liduška dál. Takže dcera se mě jde zeptat, jenže Liduška na nic nečeká a proleze oknem dovnitř. Vysvětlila jsem jí, že to nejde, ale druhý den a třetí den to udělala znovu. Tak jsem jí to vždy po dobrém povyprávěla, a když sem vlezla bez zeptátní čtvtý den, tak jsem na ni zakřičela ať sem bez zeptání neleze. Řekla mi, že netušila, že to myslím vážně, když jsem to říkala předtím, protože jsem mluvila klidně. No a od té doby to nedělá

Tohle bych nějak nebrala vážně. Jen bych si řekla, že je holka trhlá. Jenže jsou to další a další věci. Byla jsem svědkem toho, jak ráno odcházela do školy s pláčem, že jí doma nevlastní otec nedovolil vzít do školy jehlu a niť na pracovní vyučování či jak se to dnes jmenuje, protože by tu niť ve škole vyplýtvala a utrácet za novou nebudou. Když přišla domů s poznámkou, že nepřinesla pomůcky na pracovní vyučování, tak na ní hrozně ječel, že je debil, že má poznámku. Měli otevřená okna, tak to bylo slyšet na celou ulici. Po pár minutách je naštěstí zavřeli. Druhý den přišla s tím, že jí doma zřezali (viděla jsem modřiny), a že ji zakázali za trest se dva roky stýkat s jakousi její kamarádkou Janičkou. Janička s tím neměla nic společného. Je to jen forma trestu. Po pravdě to je důvod, proč se kamarádí s mou dcerou, která je o dost mladší. Všechny vrstevníky jí zakázali.

No a já teď řeším to, jestli tento trest ohledně poznámky za jehlu a niť, kterou doma jí nedovolili vzít, byl ojedinělou záležitostí, protože otčímovi ujely nervy, nebo jestli je to běžná věc. O několika dalších podobně pitomých a nespravedlivých situacích vím. Ale nevím, jestli je to systematické trápení té holky, nebo jestli je to jen jakási blbá náhoda. Říkala jsem si, jestli se k ní někdy chovají normálně a láskyplně a tohle byl jen úlet, nebo jestli z toho, že nerozumí po dobrém, mám usoudit, že má doma prostředí, kde na ni jen řvou. Znám je teprve asi měsíc a fakt nevím, co si o tom myslet.