Tohle mi prostě připadá jako zoufalství, být tak neschopný, že si postupně nědokážu v životě sám vybudovat své zázemí a musím čekat až mi umře rodič, místo aby se snažila sama, hádky nehádky. Já jsem si s mámou dala taky pěkně zabrat, byla hodně tvrdá... ale milujeme se a až odejde, tak opravdu nevím, jak se budu dál rozhodovat, kdo mi potvrdí, že dělám dobré věci, kdo mi pomůže když mám všeho dost, je součástí mého života jako kus mě. Ale tím nesoudím tebe, tvého otce neznám, ale zažila jsem takové případy v životě kolem sebe.