Někdy lépe,jindy hůře. Když byla větší možnost si přivydělat,tak jsem celou mateřskou brigádničila,takže někdy bylo opravdu prima,i když já jsem celkově jako člověk skromná,takže to,co já měla by jiné připadalo skoro jako chudoba . Musím napsat,že jsem ráda,že jsem sama,ačkoliv jsem se snažila si najít partnera,ale jaksi jsem neměla štěstí a potkávala samé mamánky,kteří chtěli,abych vydělávala za oba a oni mohli sedět doma (prozatimní zkušenost). Takže na tom,že jsem samoživitelka nevidím nic zlého. Ano,syn nemá značkové oblečky,botičky máme vždy z druhé ruky,nebo používané, nejezdíme na x dovolených ročně, nechodí ani na žádné kroužky, většinou jdeme do přírody,když je dobře,svezeme se i někam vláčkem a když je joo dobře,jdeme na zmrzlinu a párek v rohlíku. Teď už je maličko lépe...Ale když jsem bydlela sama,ze všech peněz zaplatila akorát nájem a poplatky,hlavně,abych byla tak nezávislá,protože každej hlásá,jak je to super,jak je to dobrý být samostatná,tak jsem to po roce vzdala,protože to nešlo, někdy nebylo ani na jídlo... Takže za mne,zvládám to,ale jsem naučena skromnosti a pokoře. Syna snad vezmou do školky a já budu moci pracovat...A bude to supeeeeer., i když,jak píšu,můj celkový příjem je hodně nízký,ale naučila jsem se s tím žít,pracovat a snažit se z toho vyjít.