V tomhle ti opravdu neporadím, nevím, jak to doma máte.
U mě to bylo tak, že rodiče mě považovali za chytrou ale laxní, takže úspěchy se braly jako samozřejmost a neúspěchy jako moje selhání. Pak mi ale nějak chyběla pochvala od rodičů, protože sem se se spousta věcma musela poprat a dalo mi to dost zabrat. Prostor ke studiu jsem si musela vydobít, najít místo, kde se dá dobře dejchat.
Dneska už se chválím sama, ale zpětně si říkám, že jsem od rodičů mohla častěji slyšet, "to se ti povedlo", "máme z toho radost", atd.