Zef - to jsme na tom podobně, s dětmi to mám stejně. Já až budu babička, budu hrozná A to právě proto, že si plně uvědomuju, že to, jak jsem to praktikovala já se nemusí slučovat s tím, jak to má ten druhý.
Já když už, tak dávám písemný manuál - ne podrobný na xstránek, ale zásadní věci - nejí to a to, nedávat to a to, i když to chce, je zvyklý na spaní tak a tak a neprodleně volat v případě toho a toho nebo jiné zvláštní události.
A já bych to chtěla vědět taky - jako babička. Aby nedošlo k zbytečným třenicím.
Jinak to kojení, to je podobný - k čemu kojit, já nekojila nikdy a podívej, že taky přežil.
Jinak se moje okolí nemusí bát, že bych těhotným nosila třeba ta rajčata, když je dotyčná nemůže ani vidět a řekla mi to - její chutě.
Ale právě že já to přesně potřebuju slyšet - nejsem nějak schopná domýšlet, a to chci od všech ve stylu - když to nedojde samo, tak kopni /tedy upřednostňovala bych kopanec v dobrým, to zas jo/.