Já mám hodnou holčičku, 2,5. do šuplíků leze taky, ale přiměřeně. Nedovedu si představit, že by šplhala po žebříku v koupelně! Je po mně a jakýkoliv pohyb je jí cizí. Raději se vozí v kočáru a když má jít, tak dělá scény. Takhle v sobotu dostala na zadek. Měli jsme jít dost ošklivý lesní úsek, nechtěla ťapat, chtěla se vézt, scénka, jekot, vis na mé ruce, čtyři plácnutí zuřící matky a vyšlápla kopec Svatý Jan pod Skalou - Vráž u Berouna jako srnka. Kdo to znáte, tak víte, že pro malé dítě to není úplně snadná cesta.
Manžel z ní občas šílí a nevěří, že je to hodné dítě, tak já ho někdy přivedu na návštěvu k zakladatelce, aby viděl.
Jen jedno - je na mě strašně fixovaná, bojím se nástupu do školky.