je toho tu mrak už napsáno.. ale nejsi v tom sama..
mě včera roční syn - včera měl narozeniny - vylezl po skluzavce na postel 170cm vysoko, já to nevěděla, do pokoje kde byly všechny tři moje děti - syn v sobotu 9, dcerka 4,5 a ten roční lumpík až ve chvíli, kdy prostřední dcerka volala o pomoc, ale ono volá dost často, netuším, co mě přimělo tam jít.

Ten pohled který se mi naskytl, je mi teď už k smíchu, ale dneska jsem kvůli tomu celou noc nespala.

dcera ležela nahoře na posteli - má necelých 13kg a ten roční syn - který má cca 9,5 kg visel dolů z postele 170cm nad zemí a ona ho vší silou držela aby nespadl a volala, protože ho už neudrží.
Přiskočila jsem a on dopadl na druhou postel, která je pod tím.

Jak píšu, tak teď se tomu už směju, ale v noci mě budily noční můry, typu že kdyby lezl o kousek vedle spadl z takové výšky na tvrdou podlahu a polámal si všecky kosti v těle, nebo mohl zůstat za šprušli viset za hlavu a oběsit se. radši nemyslet.

ani jsem nevěděla, že dcerka je taková šikovná a pohotová a že brášku tolik miluje, hrozně jsem ji pochválila a nejstaršího sprdla, protože s ním mám nepsanou dohodu, že pokud je malej s nima, tak ho prostě okoukne a hlídá a on si ani nevšim, že po tý klouzačce vylez, páč čučel na TV.

dnes jsem to říkala dětské a ona, že to nemám řešit, že to je chvilka.