Sáriko, u nás to tak bylo, že to šlo od desíti k pěti, to ano - aspoň na nějakou dobu, ale pak se to zklidnilo a v celkovém výsledku je to lepší. Jenže můj problém byl, že jsem se o tom nedokázala bavit v klidu a hlavně manžel absolutně nechápal, o co mi jde, měl pocit, že nedělá nic, čím by mě ohrožoval.
Ty asi nechceš to téma naťuknout, protože se bojíš, že Ti potvrdí Tvé domněnky, že? Jenže co je horší - žít v neustálých pochybách, nebo se dozvědět, na čem jsi? Mimochodem, pořád jsi tady neodpověděla na to, jak "víš", že ji miluje? Já si totiž myslím, že hodně toho je ovlivněno tím, jak to cítíš Ty - jiná žena by na Tvém místě klidně mohla říct, jak má super chlapa a je spokojená v manželství, protože narozdíl od Kateřiny poznala jeho kvality pro budoucí život ;)