Ne úplně přesně tuhle, ale něcopodobného už dcera ode mě párkrát slyšela. Ona je dost plačka, i když absolutně o nic nejde a teď poslední dobou hlavně když se jí děje nějaké "strašné příkoří", třeba když chci aby si už probůh obula boty ať můžeme jít a ona si "prostě nemůže vybrat (jestli balerínky nebo sandálky) bééééééééééééééééé". Kdžy už je to desáté podobné "bééééééééééééé" od rána, tak co jí na to říct?

Ono je něco jiného dvouleťáček, který je ještě většinou spolupracující a případné vztekání je možná i roztomilé a soucit vzbuzující a předškolák nebo školák co háže pubertální ksichty a drzé hlášky a dělá ze sebe chudáka kvůli každé kravině