No, jako dítě jsem absolvovala tábor, kde jsme dopisy určené k poslání nesměli zalepovat. Přišlo mi to potupné, i když tábor byl jinak fajn.
Jako vedoucí jsem se dostala do situace, kdy mi dítě dalo dopis, abych ho zkontrolovala a poslala. Vyžádalo si to. Byla to malá, asi 7 letá holčička. Dopis byl srdceryvný,jak se jí stýská, že chce domů, že je jí smutno.... Přitom byla v pohodě, hrála s námi hry, super fungovala, stesk jí tedy večer přepadl, ale zvládala to. Měla jsem velké dilema, jestli ten dopis poslat nebo "pozdržet". Nakonec jsem ho poslala a doufala, že rodiče budou rozumní a nezačnou vyvádět. Na holčičku jsem se zaměřila, aby měla pořád nějakou činnost, která jí nedovolí stýskání, večer jsem u ní seděla ve stanu, aby lépe usnula. Snad to pomohlo. Rodiče nevolali a dítě odjíždělo až na konci s ostatními plné nadšení z toho, co prožilo.