Ach, jak chápu, když někomu rupnou nervy... ALE! Aby bily dítě na střídačku matka a babička, to je trochu silná káva. To není afekt, ale cílené bití nebo jak to nazvat.

Já jednou přecenila svoje síly a podcenila živost staršího dítěte. Vzala jsem tehdy děti (mladší ve sporťáku, starší sotva tři roky) na parník, malá měla neskutečnou náladičku a lítala po palubě jak utržená a lezla i na horní palubu - já za ní, mladší řval upoutaný v kočáře, fujtajbl! Nebylo kam odejít, trvalo to asi půl hodiny, tak jsem malé dala samozřejmě před lidmi na zadek. Asi tak 4x, ale přišlo mi to, že jsem ji strašně zmlátila. Někdo v "publiku" měl poznámky, co děcka tam děcka tahám apod., tak jsem ho poslala někam a ještě slovo, přísahám, že bych mu taky lupla. Vylodění jsme absolvovali ubrečení všichni tři... Pohoda výlet.

Co bych dělala v tom obchoďáku? Nevím, asi taky významně škaredě koukala a večer to hodila na Rodinu.