Heleno - když se rozhodneš, že bití je špatné a že dítě prostě neplácneš, tak se udržíš snadno, prostě Tě ani nenapadne dítě uhodit. Mám to tak, prošla jsem si tím.
I když teď u zpruzenýho puberťáka se držím futer - ale bít bych ho nemohla, nedostal nikdy a má být bit teď, v jeho věku? Kdy si hledá ve společnosti svoje místo? To nemůžu.
Ale sáhodlouze nediskutuju - jednou vysvětlím a když nic, tak funguje jedno slovo s patřičným důrazem - třeba: ticho, teď ne, a konec ....apod. To je u nás něco jako štronso. Neznamená to konec debaty, ale že už je toho příliš a potřebuju se nadechnout. Pak se můžeme pobavit - až opadnou emoce. Jsou takhle zvyklí od mala a to je myslím základ.