nemuseli si opisovat značku auta,ta rodina tam bydlela blízko, odstěhovali se nedávno..A všichni věděli, že kluka mlátí...Ale spousta z nich to považovala za výchovu , ankonec i moje sestra u staršího syna nejde pro facku daleko..
Když jsem tam kdysi byla se synem, asi šestiletým, ADHD aobčas se fakt chová děsně, hlavně když je přetaženej, unavenej, tak tam D. vystříhl scénu,byl nejvyší čas zvednout kotvy a odjet, byl unavenej. vadilo mi, jak se choval, ale je jsem mu řekla, ať si sbalí věci a že jedeme, sebrala jsem tenkrát čerstvý miminko, rozloučili jsme se a odjeli. V autě D. usnul a pak jsem mu prostě řekla,že pokud se bude takhle na návštěvě chovat dál, nebudeme nikam jezdit.
Později jsem se ale dozvěděla,že kamarádky sestry tam seděly v šoku, že jsem po něm nevletěla a neseřezala ho, že "to by si teda jejich děti nedovolily.." A prej mi jednou ukáže..
Možná jo, to nikdo neví, je mu 13 a pořád je to s ním občas těžký. Ale všechno mi řekne, důvěřuje mi a závažný výchovný problémy s ním nemám. Kupodivu je ale mají všechny ty kamarádky sedící tehdy na tom gauči...Možná náhoda...