Feketko, radu nemám, netuším jak bych Lucince vysvětlila něco podobného.... ale určitě bych s ní mluvila a nenechala jí "jen tak zapomenout"
Výraz NIKDY myslím v tomto věku ještě nepochopí, takže bych taky asi používala nebíčko a hvězdičky

upřímnou soustrast

na jaře jsem zkoušla vysvětlit hřbitov a řekla bych že jsem nebyla moc úspěšná.... když jsme tam šly, řekla jsem jí, že tam odpočívá můj tatínek... o tom že by to byl její dědček jsem nemluvila - tatínek zemřel 6 let předtím než se narodila a mamka má nového přítele, který funguje jako děda..... a dopadlo to tak, že se rozbrečela, že nám zemřel tatínek.... tak jsem vysvětlovala, že tatínek nám neumřel, že to není její tatínek, ale že to byl můj tatínek a že zemřel už dávno... pak to nějak vstřebala a když jsme cestou domů potkaly sousedku, tak jí hned hlásila "on umřel" "kdo?" "náš tatínek" - no hned jsem začala vysvětlovat, protože její pohled vypadal dost vyděšeně neb ho asi 2 hodiny předtím viděla odcházet do práce a my se vracely domů s veselou náladou, sazeničkama macešek, truhlíkem a Lucka jí nahlásila tohle