Já to mám taky, né úplně, ale na šokový situace reaguju tak, že se směju, dělám že jako vůbec nic, že mi vůbec nevadí, že se mi zhroutil život, su prostě podezřele veselá. Tohle vytěsnění a absolutní ignorace situace mi vydrží celej den. Druhej den se absolutně sesypu, a pak se celej týden dávám dohromady. Na lidi to působí divně. Necitelně. Což teda chápu