Jasně, to já beru. Nechci, aby se v 6 letech utápěl ve smutku, to ne. Jen je už dost velký, aby chápal co smrt je a že patří k životu. A k takovéhle situaci podle mě smutek patří. Proto mě překvapilo, když mu šlo jen o to, aby neprošvihl Večerníček. Je divné, když dcera pláče a je smutná a kolem synka to prošlo téměř bez povšimnutí.
Zítra se setkáme s rodinou, kde bude několik hystericky plačících příbuzných, zhroucená maminka zemřelého. Nechtěla jsem, aby z toho měl šok. Manžel ani nechce, aby děti u toho zítra byli, ale tchýně a ostatní příbuzí na tom trvají.