... a já to v zásadě taky tak vidím. Když něco po dětech chci, tak odmalička vysvětluji proč. (A oni, když dokáží navrhnout něco jiného a zdůvodnit to, můžeme se o tom bavit a třeba to změnit.) Neberu ale kňourání, vztekání a různé podobné vynucování toho typu, musí to říct jakžtakž v klidu a ať to má hlavu a patu.

ALE přesto, že chci aby děti používaly vlastní hlavu a nebyly jen jak poslušní "vojáčci", tak chápu i Martinu - protože existují, alespoň teda u nás, takové ty věci, kde vlastně není o čem diskutovat - všichni včetně dětí vědí proč se to dělat musí/má (mytí, čištění zubů, úklid) a přesto se o tom dohadují (ne vždycky, naětěstí ;-)). Tak to mě štvě a vytáčí taky. Protože se prostě NECHCI bavit či dokonce hádat o takových blbostech, banalitách ! To radši zásadní diskusi na nějaké zajímavé, byť kontroverzní téma!