Přesně tak, u vojtovky jsou pokroky pozorovatelné. Jsme taková exaktní společnost, co není vidět, nás až tak netrápí. Já s tebou spíše souhlasím, že pro autisty nebude TPO optimální, ale nemohu to nijak zdůvodnit. Ale věřím, že dětem s narušenými emocemi a různými závislostmi to může pomoct (a jejich rodičům). Ony si nenechají dobrovolně vyvrtat zub (v tu chvíli to hrozně bolí, a oni žijí v přítomnosti, nedokáží překonávat dočasnou bolest rozumem), stejně tak pro ně bude nepříjemné pevné obětí matkou, se kterou mají problém.

Něco osobního - já mám problém s matkou. Od určitého věku nesnáším, když se mě dotýká, mluví na mě takovým svým "výchovným" tónem (teď v dospělosti se to samozřejmě s odstupem času a vzdálenosti zlepšilo, ale ten problém tam pořád je). Myslím, že bych byla radši, kdybych se s ní třeba v deseti letech tímto způsobem konfrontovala, bylo by mi to krajně nepříjemné, ale pokud by to pomohlo, mohly jsme žit zbývajících 8 let vedle sebe v klidu a míru, v atmosféře důvěry, respektu a lásky. Místo toho jsem čekala, až mi bude 18 a vypadnu z domu, a za tu dobu padlo mnoho hnusných a zraňujících slov, spoustu energie jsem musela vynaložit na to, abych si vybudovala alespoň minimální sebevědomí a abych se nezbláznila nebo nespadla do nějakého průšvihu (tu energii na sebevědomí musím vynakládat stále). A to já jsem ještě nebyla tak extrémní případ, jako jsou JP popisovaní malí tyrani - ti by si nejspíš sami svými silami vůbec nedokázali pomoct.