Šešule, pro mě je to o dost horší. Pokud to dítě odejde samo a zavře se do pokoje, budiž (spíš teda starší dítě). Ale starší děti už snad umějí vztek nějak zpracovat. Pokud bych tam to dítě vykázala já, řekla bych mu tím, že takového vzteklouna nechci, že ho takového nepřijímám, a to je podle mě špatně. Dítě má být přijímáno bez podmínek.

Pravda, nedovedu si představit, že bych měla nějak chronicky vzteklé dítě (snažím se tomu předcházet láskyplnou péčí, ale samozřejmě nemohu vyloučit, že se takové dítě prostě narodí a nic s tím nenaděláš). Zároveň je nepravděpodobné, že by se vztekalo více dětí najednou a já se musela rozhodovat, které obejmu (byť teda ještě dvě dohromady by asi šly zvládnout). Tento "druh vzteku" se pojí s určitým věkem, takže na různě staré děti přichází postupně.