Starší (4 a půl) se nebál doktorů nikdy, od mimina se smál, dobře komunikoval. Zubař, rentgen, šití hlavy - všechno ok. Nicméně odběr krve (zatím 3x) vždycky hrůza, držet několik lidí, hyster ještě hodinu. Nedovedu si představit, co by s ním - nedej Bože - udělala hospitalize s kapačkama nebo tak.
Mladší dcerka (2 a čtvrt) od mimina jen jsme došli k doktorce řev strašlivej, nenechala na sebe sahnout, ještě v roce a půl kopala jak indickej cvičenec (držím ruce a hlavu - ona se vymrští od podpaží po špičky nohou do roviny, aby zvládla odkopnout doktorku). A to kromě očkování ani odběr, nic. Teď naposled ale byla jak vyměněná, žádnej hyster, komunikovala a spolupracovala. O nemocnici radši nepřemýšlím...