no jo, ale takhle to říct prckovi nejde, přece.
On to nepochopí - vyzkoušeno.
Děti ale chápou jinak než dospělí. Abstraktní pojmy a slova jako taková (expresivní a vulgární výrazy atp.) ...
Nemůžu na něj mluvit přece jako na dospělce v těchhle věcech prostě proto, že ten dospělák naproti mě nestojí (dítko má 3 - cca 5let) (občas mě osobně tedy přijde, že i s dospělcem je někdy kříž, pokud je nas*án a mozek mu vynechá, takt takovýhle argumeny neslyší).

Já prostě na jiný způsob nepřišla - a to jsem se dost snažila (na můj vkus až moc).

Podle mě mu přece vysílám jasné poselství a to, že já ho miluju, ale TO CHOVÁNÍ, TO je ŠPATNĚ!
Nechci ho třískat za to, že se špatně chová (jak navrhuje můj manžel), chci, aby jasně věděl, jaké chování je nepřijatelné a jaké ne. A tenhle způsob je pro mě i pro něj ten neméně konfliktní a bolestný (protože - upřímě, mě to psychicky děsně bolí a deptá, fakt)

Jednu domu jsme taky měli spolu domluveno, že když bude dělat něco, co není o.k. tak řeknu: Kubí, nonono!

To taky celkem fungovalo...