Nedá mi nenapsat své dlouholeté zkušenosti, bohužel mi ale želva minulý měsíc umřela, asi mojí vinou, zřejmě zápal plic. Sice byla zvyklá na studený odchov, ale hodila jsem jí ne dost rozmražené krmení... No nic, dostala jsem ji taky jako maličkou, začínala jsem krmit nitěnkami, pak přešla na granule, občas nějaký ten kus syrového masa. Žrádlo jsem jí normálně házela do vody. Pravda, údržba akvárka byla náročná, zkoušela jsem filtr, ale nevydržel. Asi jsem byla Herodes majitelka, ale žádná žárovka se u nás nekonala. Želva vyrostla do celkem velkých rozměrů, tipla bych cca 20 cm možná víc krunýř. Byl to pěkný vztekloun, když jsem jí čistila akvárko a zároveň i krunýř, chňapala po vodovodním kohoutku . O nebohém agapornisovi, který miloval vodu a zřejmě se mu v nestřeženém okamžiku neprozřetelně podařilo přistát v akvárku nemluvě... Želví skon jsem celkem těžce nesla, byl to nejstarší člen naší domácí zoo, bylo jí 19 let a dle příruček měla ještě mnoho roků před sebou.
Jedna kamarádka krmila vodní želvu kočičími konzervami, ale prý je taky na krmení přendavala do škopku.