Taky jsme to řešili. Naštěstí se povedlo , budou mu čtyři a večer se odklidí do pokojíku a nechce nás ani vidět .. občas přijde v noci, to samozřejmě může. Utěšujeme, když se mu zlá něco zlého a pak spí třeba s námi, ale prvotně má svou postel. (Navíc spíme v obýváku, on je jedinej kdo má vlastní postel v soukromí)

Nejdříve spal v postýlce, kterou jsem měla hned vedle své postele (tak do půl roku), pak se přesunul k nám s tím, že jsme ho občas přendali do postýlky (tak do roku a půl). Pak jsme postýlku zrušili a koupili mu klasickou postel, velký pokoj rozdělili skříněmi na dva - ložnici a pokojík. Usínal v posteli se mnou, odcházela po usnutí. Nakonec jsme to vypilovali na to, že jsem odcházela těsně před usnutím...

Teď to funguje tak, že v osm večer zavírám do pokojíku a jde prostě spát. Ale je fakt, že jsem ho ani nikdy neuspávala na míči a nebo v kočárku atd...