Je samozřejmě naprosto v pořádku, co od svého chlapa očekáváš.

jenom je holt dost chlapů, co například tu sílu nabídnout nedovedou. Pak je mi ale strašně trapně, když tito muži odmítají, aby moje rambo sportovkyně kamarádka nasekala na chalupě dřevo, protože je přece ŽENA a oni by se cítili hloupě, že nechaj "slabší pohlaví" sekat dřevo.
(není nutné myslet jen sílu fyzickou...)

Mám totiž pocit, že v dnešní době ty tradiční věci nejsou tolik potřeba, takže se dnes lidé o něco víc rozvíjejí tím směrem, kudy to samo jde, nehledě na očekávání okolí.

Můj chlap dobře vaří, učil se to až se mnou. jeho matka a předchozí partnerka ho k tomu nepouštěly a nadávaly mu, když něco pokazil, tak to raději na čas vzdal.

mě prostě to úzké dodržování stereotypů a vlastností "od přírody" (která si s námi pěkně hraje) přijde spíš jako boj o MOC, ať v kuchyni či v dřevníku.