Jasně, některé věci jsou univerzální - čestnost, spolehlivost, slušnost, smysl pro humor. Některé ale univerzální nejsou, a roubovat je na někoho, komu nesedí, jen kvůli "emancipaci", považuju za cestu do pekel. Nikdy nebudu umět parkovat do tak malé mezery jako můj muž, nemám na to hardware (i když řídím stejně dobře jako on). On zas nikdy nepochopí, jak dokážu dělat pět věcí najednou, ačkoli každou zvlášť by zvládl hravě taky (to není genderový sterotyp, ale vyzkoušený fakt). nemám ctižádost tahat do patra velké nákupy a urazím se, když mi chlap NEpomůže do kabátu, nikoli když mi do něj pomůže. Jsem přesvědčená, že mužský je schopen postarat se o dítě stejně jako žena, ale nebudu ho nutit, aby v rámci rovnoprávnosti šel na mateřskou, když jsme v situaci, že on vydělává víc a já jsem na volné noze. Prostě je to případ od případu. Nejsme stejní a nikdy nebudeme. Aneb, jak pravil kdysi ten francouzský poslanec, vive la différence.