Já jsem svého času střední vedoucí pozici měla. Nebavilo mě to a moc jsem to nezvládala, spíš vůči podřízeným než nadřízeným. Byla jsem mladá a moji podřízení byli většinou starší než já, navíc jsem předtím s nimi dělala v jednom kolektivu, ze kterého jsem postoupila. Paradoxně právě tahle zkušenost mě pošťouchla, abych šla na volnou nohu, a když jsem to udělala, hrozně se mi ulevilo. Já prostě nejsem manažerský typ. Ostatně můj muž taky ne, byť léta úspěšně manažera dělá, dost vysoko a dle postupu soudě patrně velmi dobře. Ale jeho životní sen to není, být na něm, tak si někde zaleze do pracovmy a bádá
Jo, kdyby se našla pozice, kde bych mohla řídit VĚCI - vymýšlet postupy, zařizovat logistiku apod. - a nemusela přitom řídit LIDI, tak je to pro mě jak dělané a beru to od minuty. Organizační talent mám myslím nadprůměrný, ale nejsem dost tvrdá na to, abych dokázala prosadit svou přes lidi, kteří pracují "do výše platu".