Už dlouhou dobu jsem zoufalá z kadeřnic. Řeknu zcela přesně jak chci ostříhat a každá si to opidlá tak nějak dle vlastního vkusu, jinak než chci já. Ta poslední mi řekla, že vlasy "trochu přizpůsobila" (vzala mi je na temeni úplně na kraťoučko - neučesatelně). A já to během stříhání, dokud jsou vlasy mokré, prostě nepoznám, co z toho nakonec vyleze, navíc v křesle nemám brýle.
Řeknu, že bych chtěla melíry ve světle hnědé barvě, asi jako je barva ořechů či oříšků... a skončím s jasně žlutou plochou nad půlkou čela a třemi tlustými žlutými prameny vzadu. Kadeřnice mě odzbrojila informací, že mi to takhle sluší a že si zvyknu.
Opravdu NECHCI melíry žluté, oranžové ani rezavé, chci světle hnědé. Takhle jasně jsem to kadeřnici řekla. Mám vlastní barvu vlasů hodně temně hnědou, se žlutým melírem vypadám, s prominutím, jak romská prostitutka. Stejně mi udělala ostře žluté, ta předchozí taky a když jsem se bránila, tak mi to opravila, že to teda musí ale všechno trochu ztmavit... a skončila jsem s hlavou červenou.
Už jsem z kadeřnic zoufalá. Měla jsem jednu šikovnou, ale ta se odstěhovala, zrušila telefon, takže mi ani neřekne, jakou používala barvu na ty ořechové melíry a já jsem zas v háji.
Momentálně mi odrostlo to poslední ostříhání, potřebuju jít znovu ke kadeřnici, zkusím jednu novou na kterou jsem dostala tip... mám už předem depresi, že zas skončím se žlutým melírem a ostříhaná jinak než chci. Proč to ty kadeřnice dělají takhle? A co s tím můžu dělat já?