Jasně, tomu rozumím, ale tady se bavíme o člověku, s kterým mamuša nějakou dobu žije a zřejmě ho i miluje, pro ni to není "kdokoli" - tedy člověk, který nestojí za nic. To můžeme vnímat tak my z druhé strany, protože je neznáme a soudíme z jednoho vyjádření, ale odpoutat se od někoho, s kým mám dítě a ke komu chovám city, je zatraceně těžké přeci a nikde není psáno, že sama bude najednou šťastná. Stejně tak nevíme, jak zvládne další soužití, to chce taky velkou odvahu, ale troufám si tvrdit, že je to přijatelnější řešení než úplný rozchod (objektivně vzato). Ale záleží na ní, co bude cítit jako lepší alternativu.