Nevím,jestli to budeš ještě číst.V době před rokem mě manžel už nějaký ten pátek a pak spoustu dalších pátků podváděl.Tušila jsem to snad dřív než k tomu došlo a dávala mu spostu signálů aby toho nechal.Upřímně,nepátrala jsem,doufala jsem,že má tolik soudnosti,že toho nechá sám Nakonec se to samozřejmě provalilo.Nebudu se zabývat detaily,je mi z toho na ještě teď.Můj manžel se nerozhodoval,jestli se mnou chce být nebo ne.Chce.Pro nej je to vlastně strašně snadné...snažím se ,tak o co ti jde? Je fakt,že kdyby byl takový celou dobu,tak bych patřila mezi nejštasnější ženy na zemi.V manželství zůstávám,i když je to takové na hraně.Taky číhám,jestli se neobjeví nějaký důvod,proč to ukončit,ale vnitřně cítím,že neojbeví.Nemůžu ani odpustit,natož jít dál jako by se nic nestalo.Nedokážu přejít to,že několik měsíců jsme byli na ruhé koleji,že cokoliv jsem potřebovala tak nebylo,že energie byla vkládaná někde jinde.O akt sexu až tak nejde,to je v tomhle problém vlastně až na posledním místě.Jasně, že nese odvařená z toho,že to dělal s jinou,ale teď vím,že to není to nejdůležitější.Jde o ztracenou důvěru a promrhaný čas.Můj čas!