Náš 8letý syn je relativně bezproblémový, ve škole se učí dobře, chování taky tak nějak v normálu, ale občas přijde něco, co nám s maželem vyrazí dech ... stala se určitá věc, syn něco provedl, ale nepřiznal to 100%, část prostě nepřiznal a trval na své nevinně. Samozřejmě pravda vyšla najevo a on najednou, že už si na to moc nepamatuje, že možná to tak bylo, že neví .... pak mi přiznal, že se mi to bál říct, že se bál fyzického trestu. Sice se pak omlouval, ale mě jde o to, že mi lhal, lhal mi do očí. A nebylo to poprvé. Nějak nevím, co s tím. Syna občas potrestám, spíš domluvou a nebo trestem ve stylu zákaz TV, mlsání apod., ale už byl i bit. Manžel si myslí, že je to mojí "měkkou" výchovou, že jsem na něj hrozně hodná a on místo toho, aby mi to vracel, tak mi to vrací opačným způsobem. Manžel je na syna přísný a k němu si syn ani náhodou nedovolí to, co ke mě. Natož aby mu zalhal. Co byste mi poradily, jak na syna? Vždycky jsem si myslela, že když na něj budu moc tvrdá a přísná, tak si bude myslet, že ho nemám ráda. A teď se mi ta moje dobrota takhle vrací :o(