Přesně. Kdysi jsem někde četla, že "lež je zbraní otroka". Já v dětství lhala docela často a vždycky to bylo ze strachu. Ono to pro to dítě není nic jednoduchého ani příjemného, navíc většinou tuší, že se na to časem nejspíš přijde, ale doufá, že třeba ne, anebo se snaží ten okamžit oddálit co nejvíc. To dítě se bojí tolik, že z toho nevidí jinou cestu, potom prožívá dny v hrůze, kdy se to provalí....tohle nikdo nedělá jen tak z plezíru.