je to čerství, že? dej tomu ten čas.. pokud jsi mu tu šanci dala, tak mu to nepředhazuj, páč když mu to budeš furt přdhazovat, jak velký jsi udělala čin, přestane ho to bavit a budete tam, kde jste byli... hele, my se o tom bavili po 2 letech a i tak to pro mě nebyla zrovna slast... a bylo to dost těžký mu nic nevyčíst, atd... on taky ví, že víc takovýhle možností nebude, vydělávám a víc než on, takže teď už ví, že sebe a děti uživím, takže bych ho zpět netahala ani za zlatý prase...

tu tlustou čáru pochopíš časem, vzpomínky budou, ty nevymažeš, ale už to stejně nezměníš, tak se tím netrap, vytěsni si tento prostor myšlnek na něco jinýho, hezkýho.. bude se ti lépe dýchat, nebudeš věčně smutná, nebudeš mít čas přemýšlet nad hovadinama.. chovej se normálně, jinak to dobrý nebude nikdy...

pokud si to akt uvědomil, tak mu věř, ono nic jinýho ti nezbyde, pokud budeš stále podezřívat, kontrolovat, žárlivé scény dělat.. tak vám to fakt nepomůže