beznicku - to je pravda, ale ne všude seženeš urologickou pohotovost...

Absolvovala jsem něco podobného před necelým měsícem s devítiměsíční dcerou - podotýkám, že v pracovní době na odděleních, kde bylo doktorů několik.
Po pádu z postele nás obvoďák poslal na chirurgické vyšetření, dceři udělali RTG hlavy, rentgenolog popsal snímek a "pan chirurg" nejenže nesundal rue z klávesnice, ale na dceru se ani nepodíval, nevyšetřil a rovnou nás poslal na dětské, odtamtud nás hnali na neurologii s tím, že se máme vrátit k hospitalizaci podle toho, co řekne neurolog.
Ten nás poslal domů, kde naše kamarádka - studující zcela jiný obor než medicínu - přišla na to, že má holka něco s kolenem.
Druhý den to jistil soukromý ortoped, který konečně dcerku vyšetřil se vším všudy, včetně sona kloubů. Ptal se, zajímalo ho, co se stalo, co jí může být, prohmatal kosti, hlavu...
Trvalo to asi půl hodinky i se dvema minutama čekání v čekárně.
Kolečko: pediatr, chirurgie, rtg, opět chirurgie, pediatrie, neurologie, trvalo 5 hodin, přičemž holka nesměla před žádným vyšetřením jíst, tudíž jsem ji ze zoufalství nacpala třemi sušenkami Hami a lila do ní vodu, aby jim ten socialistickej skanzen nezbořila...