my doma na důležitější práci nehrajeme ... spíše se snažíme dát našemu nepravidelnému životu řád (a to se nám moc nedaří, protože pořád jeden nebo druhý něco musíme ), kdyby musel pracovat jenom jeden z nás, byl by to manžel, hlavně proto, že on se ve své práci našel a teď je na místě, kde je maximálně spokojený ... já se zatím pořád hledám, mám více aktivit a tříštím tak docela energii ... počítám dva, tři roky to takhle nechám, potom, až mě děti nebudou tolik potřebovat, budu pracovat ještě více, ale jinak (a už i tak nějak vím, co a jak by to mělo být)... ale abych se dostala k tomu, jestli odjet od mimina nebo ne, já jsem odjela, ale radši ani nebudu psát, kolik malé bylo, aby si tady nade mnou někdo neuplivl