Mám ho už přes 16 let, v březnu by mu mělo být 17. Vím, je to hodně, ale přesto - přijde mi to takové nečekané.
Kocour je stále v bytě, před cca 4 lety mu byla zjištěna chronická nedostatečnost ledvin, od té doby je na speciální stravě, nikdy od diagnózy nedostal nic jiného.
Určitě jsme mu hodně prodloužili život.
Každopádně - jak to vypadá, když kocour "odchází"? Příp. pomoct mu/nepomoct?

Poslední dny žere hodně málo (no, vlastně ta dietní strava mu nikdy moc nechutnala), dnes už vůbec. Celý den polehává, chodí z jednoho kouta do druhého, špatně dýchá, nechce nikoho vidět.
Trápí se?
Já tvrdím, že jo, manžel, že ne, že prý by jinak naříkal. Nemyslím si. Spíš mi opravdu přijde "v posledním tažení".
Ale zase představa brát ho do přepravky a vézt k veterináři, když ty cesty pro něj byly vždycky stresující...
Nevím, co dělat, je mi moc smutno, mám ho celý dospělý život...