Jájo, ona po večerech přepisuje texty, aby dětem přilepšila,ale tady moc práce není. Roznášení letáků je hezký, ale nemůže se zedřít. A pokud jde o živení - u obou dětí začala na částečný úvazek pracovat v jejich půl roce, takže minimálně na sebe si vydělala vždy.
Manžela podporovala mnoho let, všichni si klepaly na čelo, že si sama kupuje oblečení v sekáči a on chodí v obleku za patnáct litrů. Děti mají jednu tabulku čokolády na měsíc a šetří si ji jak za války. Z kuřecího ořezu uvaří i tři jídla, děcka bez řečí sní cokoliv jim předloží. Když u nás dostanou řízek, tak ho nábožně pomaličku žvejkají, aby si ho užily. A ještě se pak ženou po sobě umejt nádobí. A přitom jsou bystrý, veselý, vymejšlí úžasný hry. Tak vychovaný děcka, jak to dokázala ona, to se dneska málokdy vidí. Ten její by jí měl ruce líbat.