My si platíme školku už rok a půl...malá tam byla snad 10X.
Od tří let nehrozilo (ač babi byly napůl šílené, že nechodí od tří let do školky:) a já si dovolila rok zůstat doma zadarmo). Od 4 let chodí 2x týdně, má to za odměnu (jooo, zmanipulovat dítě je tak lehké). Chodí na tři hodiny (dopoledne), aktivit se zatím nezúčastňuje a ani to naštětí po ní nikdo nechce, jí tam ráda a vše, ráda vycházky, má tam i kámošku, ale stejně na sociální rozvoj má vliv výchova doma a ne stádnost ve školce. Já byla naprosto neprůbojný typ, který krom předškoláků školku přetrpěl a vůbec by mi nescházely ty první roky, kdybych si mohla vybrat (ano pamatuji si jak jsem seděla v koutku a bála se jít k vytouženému kočárku). Předškoláky jsem pak milovala a z té doby si pamatuji už spoustu super zážitků s vrstevníky z vesnice. Takže předpokládám, že až tehdy jsem byla sociálně zralá fungovat ve skupině (předešlé dva roky nee).

Mé dítě bylo do tří let asociál a to s námi zažilo hodně, ale prostě vývoj jde svým tempem a rodiče (spíš prarodiče) se můžou na hlavu postavit ....pak najednou změna, dozrála a chce si sama hrát s dětmi a chápe hru s dětmi. Do té doby si uměla hrát jen "vedle dětí"...ale u nás ji nikdo nenutil, až bude chtít do školky jít na celý den, nebo na spaní nebo na celý týden bude jí dopřáno. Pokud ne nemusí. Sama i bez školky sociálně vyspívá a ooo i babičky vidí že i bez školky prostě dozrává a začínají chápat, že to teda školkou nebude :). Takže bych se se synkem dohodla jestli mu stačí třeba 1x týdně (pokud ty jsi doma) bez spaní (naše dítko nespí, tak co by tam s ním dělali a nucené spaní nenávidím) nebo podle přání. Ono nevím proč se rodiče snaží nanutit dítěti, že děti jsou super, když je dítko třeba introvert...který celoživotně bude spokojený s knížkou o samotě a nejde to předělat. Kdežto extrovert se bude doma nudit a ve skupince bude nadšený.

Do školy se musí, to naše dítko ví a těší se až se tam bude učit, do školky se nemusí (čekáme druhé a jako zakladatelka jsem doma) a ta možnost tam nechodit, nebo ne tak často je, tak proč to hrotit? Proč mu dělat něco nepříjemného, jen protože je to "tak zvykem"??? Snad se už dokážeme vymanit z té stádnosti komunismu časem...

Jo a jinak ani má 4letá sociálně bych řekla že dost vyspělá a schopná se emocionálně vcítit dost dobře často nechápe, že má počkat a chce to HNED, přestože jí to bylo už 100x vysvětleno...malé dítě je prostě sobec a až časem se to otupuje, u někoho to trvá déle u někoh kratší dobu. Prostě to tak je a nevidím na ní teda nic mimo "normy".