Já nestihla uvodní slovo, jestli nějaké bylo. Pořád jsem čekala vysvětlení proč pořad vznikl.
Myslíme si většinou to stejné.
U první, nemocné ženy, jsem nepostřehla, že neuvedla alimenty. Syn byl chytrý, až moc ovliněný, chvíli mluvil jak radio. Ale to by mi nevadilo. Celkově mi jí bylo a je hodně líto.
Druhá žena, romka, nechápu proč. Měla jsem pocit, že pořed měl vést k zamyšlení nad chudobou. Tady to vedlo spíš k nesnášenlivosti. Hlášky dobrý, dítě v popelnici taky.
A třetí žena. Taky jsem jí označila za bývalou feťačku. Nebyl to nomální případ samoživitelky. Ona sama ve mě moc soucitu neprobudila.