Víš, mě docela "baví" to, jak mi píše, že ví, že ho nenávidím. Já ale nic takového necítím. Necítím k němu absolutně nic. A v tom je lehkost mého bytí. Konečně svobodná a šťastná. Necítím nenávist ani k jeho nové partnerce, která byla tak trochu důvodem, proč odešel. Naopak jsem jí vlastně vděčná. Ona netuší, že mě zachránila. Navíc ona nemá dobrou pověst, takže mu to dost přeju. Jenom je mi líto dětí, protože to špatně nesou, ale s tím holt nic nenadělám. Snažím se jim to ulehčit. Snad jednou pochopí a prozří.