no, a co třeba vykrajovátka na cukroví v požadovaných tvarech? To by ji třeba bavilo.

Nicméně - každé dítě má něco, některé ne a ne správně pojmenovat barvy (rodinná historka jak bratránka nemohli dokopat k určování barev, nacvičil si totiž univerznální odpověď a na každý dotaz "jaká je tohle barva" odpovídal "hezká"), moje dcera zase nezvládala číselnou řadu do deseti vyjmenovat bez chyby/vynechání (a to básniček a písniček uměla mraky, názvy čísel a pak dnů v týdnu pobrala správně až v 1. třídě). Synek (4,5 r) si zase tvoří vlastní slova a nedbá na upozornění že se to říká tak či onak, on si vymyslí svůj název a hotovo, má prostě fantazii. Teď třeba trvá na tom, že když je v koupelně dlažba, tak ta jedna dlaždice se nejmenuje dlaždice ale dlažBice (no logiku to má, to se musí nechat :-D), a protože Olej se řekne bez toho V, tak v tom případě není správně ani Volant ale musí to být jen Olant.... A není to že blbě slyší, ale rád si vymýšlí a někdy to na něm vidím jak se mu ještě nechce "zapadnout" do toho našeho dospělého šablonovitého světak, kde se věci ddělají jen nějakým určitým způsobem protože to tak je správné, on si chce dělat věci po svém a zkoumat a přicházet na to sám.